Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Zpravodaj obce

Zpravodaj obce

Čapí hnízdo

Čapí hnízdo

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

 

 

Navigace

Obsah

ŘÁD PŘÍJÍMÁNÍ ZA SOUSEDA

z histore obce Břest

 

Komunita vesnice, její uspořádání a vzájemné vztahy vedly již dříve ke vzniku mnoha „řádů na přijímání souseda", které přečkaly i do doby samosprávy a poslední doklady o zbytcích zvyku‚ přijímání za souseda jsou z přelomu 19. a 20. století. 

Přes příjemné společenské stránky obřadu v sobě skrývaly velmi jasně a nesmlouvavě stanovené zásady, důležité pro chod vesnického života. Dokládá to i „Řád" pro obec Břest z roku 1832. 

„Naše přijímáni souseda záleží v tom, aby každý spolusoused v tomto závazku stál, jak se patří na hodnověrného souseda, jakž následuje a sice:

 

  1. Aby každý, novovstupující do obce naší věděl, ak se bude řídit, tak tedy: napřed Pána Boha ctít a jeho přikázání zachovávat a ze sebe druhým dobrý příklad dávat a řídit se jako pravověrný křesťan a hodnověrný občan.
  2. Co se tejká přikázání slavného vrchnostenského ouřadu, to zachovávat a plnit jak náleží dobře a spravedlivě a žádný posměch z toho nařízení nemět.
  3. List domovskýCo se tejká rodičů, ty jak náleží dobře v jejich starosti opatrovat a jejich dost malou částečku živobytí neb živnosti zaopatřovat a co se tejká obdělání jejich vejměny, to v nejlepším čase a pěkně v pohodě přivést, zaset a obdělat a nic jim protivného neb na příky na jejich starost nedělat.
  4. Co se tejká obecního zákona, to jest pořádku, se na nejvýš přikazuje, to jest: 1) co se tajného v shromáždění udělá, to se musí tak tajno držet, jak se to nařídí, 2) když (bude)nějaká vyhlídka aneb nějaké tajné vyšpehování škůdce obce, to se taky nesmí povědět, 3) když nějakého škodného člověka by viděl neb vyzkoumal, nezamlčovat, 4) když se trefí nějakou škodu překaziti a byl soused k pomoci potřebný, nechť je mladý nebo starý, nesmí se žádný vymluvit a když potřeba následuje, hned bez odkladu být hotovým, nechť je v noci nebo ve dne neb i ve žňa při největší práci, jíti škůdci zlý oumysl v počinu zamezit, 5) ve svém poli, loukách, místech nic cizího sobě neschovat, a brát jenom, co jemu patří a svého nepopouštět. Potazy, když přijde nějaká rada, jak mladý, tak star, může ze sebe dát, však druhých radu nerušit, starších sousedů rady sobě nade všecko vážit a starších lidí v obci sobě všímat a jich poslouchat. 
  5. A pak ouřad - jeho má si každý občan nade všecko všimnout a nařízení jeho poslouchat a plnit. A také ujednání v shromáždění se dělá, žádnýmu nevyzradit, ani ženě, ani jinšímu.
  6. Co se tejká zapovězených věcí, to je karban, beseda neb schůzka neslušných lidí, přijímání krádeže neb k ní radění aneb v čas služeb Božích chasy a jinších lidí přechovávání aneb radění k nějaké zlé příležitosti, to se přísně od obecního snesení zapovídá.
  7. V obecním (jmění občinské) žádného předku sobě nevyhledávat: třeba z pastvy, neb jezdění po loukách, trávníkách aneb jinšího něco takovýho sobě nedovolovat. To se přísně zapovídá.
  8. Když toto všecko budeš chtět zachovat, pak budeš do naší obce přijat a budeš povinen nám jakožto přijatou: každý zdejší sedlák 2 vědra piva, 1 máz kořalky do každýho desátku (název desátek souvisel s valnými hromadami, tedy se schůzí všech občanů, kde zvlášť seděli představení obce a ostatní u bočních stolů, rozděleni na desátky, seděli zvlášť sedláci a zvlášť pak podsedníci s hofery), óřadóm 3 máze kořalky a sice 1 máz dobré a 2 mázy ordinární, 2 pecny chleba a 70 tvarůžků.

A cizí soused 7 věder piva, 7 pecnů chleba, 70 tvarůžků sýra, 1 máz kořalky do každého desátku a úřadům 1 máz dobré a 2 mázy ordinární. To jest jak sedlák, tak podsedník. Hofer na obecním místě (jeho dům stál na obecním pozemku) 1 vědro piva a na svobodným (svém pozemku) 2 vědra piva."

Po 30 letech, v roce 1861, jsou opět podrobné zásady „přijímání za souseda", například: „Pána Boha ctít, císaře pána, představenstvo obce, bránit škodám na obecním i na majetku sousedů, pomáhat a dostávat pomoc proti škůdcům, žádný karban, nepřijímat u sebe schůzky neslušných lidí, nepřijímat kradené věci, starší obzvláště v uctivosti míti, nevyhledávat pro svůj dobytek lepší pastvu, podíl na stavbě a pletení plotů", poplatky za přijetí: půllánik: domácí 38 zl a cizí 13 zl a 30 kr, domkaři bez rozdílu 3 zl 50 kr.

Dochovaly se i praktické příklady:

  • 1874 „přijatý byl Tomáš Hrabal do svazku obecního do č.8 místo Josefa Rozsypálka a zaplatil požadavků 3 vědra piva a 2 pecny chleba všem súsedom, totiž hrubo osedlym"
  • 1885 „přijímání za souseda" kteří dali dobrovolně 10 zl 50 kr a na obecní knihovnu 3 zl a 50 kr jeden každý"
  • 1893 - 1894 „přijímání občanů", dávali každý 2 čtvrtky piva 

Že ale nešlo o nařízení samoúčelné, dokládá zápis z roku 1881, 20. března o vyobcování z Břestu za příjímání kradených věcí.

Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo zvykem, že nový soused zaplatil bečku piva. 

Předchozí doklady ukazují život vesnické komunity před největší novověkou správní změnou, která navázala na zrušení nevolnictví a poddanství, na zákon z roku 1849 o obecním zřízení, který přinesl i vznik obecní samosprávy.

Pravomoc volených představitelů obce byla poměrně velká, ale především velmi různorodá. Zahrnovala oblast hospodářského, politického i společenského života obce, měla značné pravomoci v otázce školy, v otázkách spolkových, živnostenských, stavebních, dopravních i sociálních. Rozvoj obce tak nebyl dán jen její velikostí, bonitou půdy či podnikáním jednotlivců, ale ve velké míře i schopností zástupců, kteří byli zvoleni do jejího čela. 

 

Použitá literatura: hanácká vesnice BŘEST